Využití senzorů v zemědělství

Zemědělství je v současné době ovlivňováno řadou externích vlivů, které si v blízké budoucnosti vynutí řadu změn, jak na farmě v přímé zemědělské produkci, tak ale třeba i při formování a uplatňování zemědělské politiky. Tato problematika je podrobně rozebrána v publikaci Velká data v zemědělství. Vliv těchto faktorů tvoří složitý proces a úspěšné reagování na tyto vlivy není triviální. Jednotlivé vlivy často působí protichůdně a přizpůsobení se jednomu vlivu, může znemožnit úspěšně reagovat na jiný vliv. Například důraz na kvalitu a bezpečnost potravin může být v rozporu s požadavky na zvyšování produkce kvůli rostoucímu počtu obyvatel. Podobně je to s rostoucí produkcí a požadavkem na výrobu bioenergie. Úspěšné se přizpůsobení těmto budoucím vlivům vyžaduje celkovou změnu v přístupu k zemědělství.

Jedním z přístupů, který napomáhá adaptaci zemědělství na nové podmínky a získává stále větší význam, a který klade obzvlášť vysoké požadavky na dostupnost i kvalitu relevantních dat a z nich odvozených informací, je precizní zemědělství. Precizní zemědělství se zaměřuje na provádění pěstebních zásahů v pravý čas, na správném místě a o potřebné intenzitě.

Jedním ze zdrojů velkých dat v zemědělství mohou být právě senzory, které jsou hlavním tématem této publikace. Chytré zemědělství využívá nové technologie pro práci s velkými daty, Internet věcí¹ (anglicky Internet of Things – IoT), dálkový průzkum Země (DPZ), linked data a umělou inteligenci ve všech fázích dodavatelského řetězce zemědělských produktů.

Senzory jsou dnes zařazeny do tzv. Internetu věcí. Internet věcí je dnes používán jako označení pro síť fyzických zařízení, vozidel, domácích spotřebičů a dalších zařízení, která jsou vybavena elektronikou, softwarem, senzory, pohyblivými částmi a síťovou konektivitou, která umožňuje těmto zařízením se propojit a vyměňovat si data.