Csoukámo?
Co děláš?
Válim, hulim, žeru, čumim, co ty?
Na skytla se vypříležitost dokončit pětí krokový plan.
Kětcaš, jaká možnost?
Péčko.
Péčko? No tak to už ještě skoro u jamky.
Zaglou sras.
Za dvě sejroví s rybim toppingem.
Jedu!
Zbalit čefovou je zásadní položka na každým správním seznamu seksuálních delíktů, který by se s měl zaživo dopustit.
Ale ona mě nesnáší.
Žádný strachy.
Znam úspěšnou pěti krokou teory, jak zbalit jakoukolivolku pro všechny zoufalce, co nemají slávu, prachy ani sexapil.
Jak jako zoufalce?
A vůbec, já nechápu proč mě pořádnutíš plnice dvoje seksuální fantazie.
Moje? Já to dám kuli, to bě.
Počke, až budeš bilancovat na smrtelní postely.
Cíš na dáro by mít napsánou, měl jsem šefovou, ale neskusil to na ním.
Zalívat kitky i ti pak budou chodit jenom kastrátí, teplouší a Olga Somerova.
Tyžeš, proč musíš být vždycky tak fanaticky?
Takže, dávaj pozor. Krok první.
Třinu ti cíl, abym o to by vůbec podvědomně začal uvažovat jako vo seksuální partnerov.
Popětku, co mám na subě? Slipe nebo boxerky?
Taňda.
Za druhý, základem zblížení je komunikace na intimní témat.
Když žádný nenajdeješ, tak se vždycky může spolehnout na problémy s fotrem.
A tam mělá posledy pochváliliš mědlo 9.
Jo, co su děl?
Je pacem zbarát?
Takhle nebo na ostru.
Krok třetí a stehrený zásadnější. Načasování.
Podstatný zautočit, když je cíl emocionálně nestabilní.
Existou takový čtyři základní situace.
Průser, rozchod, čubčí období a problémy s nadváhou.
Všechny body už se souvisí z nízkou mírou sebe uc ty.
A toho je potřeba využít.
Kromě bodu jde, problémy s nadváhou nebrat.
Čubčí co?
Co je?
Nestala kopačky.
Na svý narozeně.
Čaukámo, co děláš?
Na skytla se mě příležitost dokončit pětí krokový plán.
Vědu.
Na narozenějí, tak to máš vyvouněnit.
Hele, na řadu přichází před poslední čtvrtý krok.
Spojíš všechny předešlí kroky do hromady
a navrch přidáš pětku koření,
který má na svědomí vícouloží než všechny valentíny,
maturitní večírky a hormonání antikoncepce do hromady.
Romantika.
Tekilávor.
Tak poď, začneš slabim místem.
Nenaplené na karieru.
Co děláš?
Jsem stošel, že máš narozeně.
To jako pro mě?
Vlastně ne.
Dneska to jsou tři roky, co mě vyhvidíli z vejšky a furma kantary.
A jsem bych to zaprít.
Že máš narozeně, nesem se dořežil a štěra.
Tak si je tak?
Pojď ti vlastně.
Mědnu nalej.
Dolinám do aukstí.
A všechno je nejlepší.
A už nebudu.
Když nebude chtít, zabrenkáš na city.
Ale nepřímo.
To byl fakt hrozný, jo?
Já jsem s toho škou.
A naši se rozvedli.
A jak s to zvádal?
Já jsem s toho škou.
Dostával jsem se z toho docela.
No a pak následují první tělesný kontakt.
Bude se mi vomluvať, že se ke mě v práci chová jako kráva,
seby obvinování, potomusmiřování, do žanhéme lahvinku a...
Tak jak se dostatkí domů snad víš, ne?
Jednoduchý.
Zvádneš to?
No jasně, dostanují.
Nahlás!
Dostanují.
Nahlás!
Dostanují přísámou, jako že jsem vydešekmenuju!
Zase vkliduju, jo?
Já jim, že jsem přes chvám, jak...
Jakou...
Já se nitský věděl, že ty si stuprženská.
Chvás?
Ty doprovodím, ne?
Ne, já bydlím tady kousek.
Tak dobrou.
Tak dobrou.
Co děláš prdel?
Co mne, můžes ti tě a řídit, ale si vám tramvaj!
Já nedu domů.
Dalé, jdeme ty chvíčky.
Ne, jdete.
Ne.
A tam daleko.
Co říkám, že to zajímám za rohem, daleko se.
No, tak to byl 4. krok?
No, a 5.
Je to přece pěti krukový pláné, tak 5. je co?
Hejo.
Čám.
Co si dělo včera.
Včera.
Ne, nevím. Chvastali jsme.
Co vím taky?
Bylo něco?
Ne, kalotky nemá na ostro.
Kalotky.
Mělky.
Jak to teraz vystíme?
Já bych věděl.
Jak?
Mám.
Jak?
U pravdu mám jo.
Je tělej.
Já bych věděl.
Mám.
MAM BANTA
Halíc
Je thou n impacted?
A si jdeme?
A si jdeme?
A si jdeme?
A si jdeme?
