Sedmiměsíční kojenec, který byl výhradně kojen, byl přijat na kliniku alergie a imunologie s historií opakovaných zvracení po požití džemů ze sušených švestek ve věku 4,5 měsíce. Narodila se po plné době těhotenství spontánním vaginálním porodem po nekomplikovaném těhotenství s porodní hmotností 3 253 kg. Před přijetím na kliniku klinické imunologie a alergie byla diagnostikována idiopatická epilepsie ve věku 3 měsíců a byla jí podána fenobarbitalová 5 mg/ml s úplným vymizením záchvatů. Začala se doplňkově stravovat obilnou kaší na bázi pšenice ve věku 4 měsíců s dobrou tolerancí. Následně byla seznámena s různými ovocnými džemy včetně dýňového, jahodového, banánového, broskvového, pomerančového a jablečného s dobrou tolerancí. Byla jí podána dýňová kaše smíchaná s obilnou kaší a během 2 hodin se u ní objevilo opakované zvracení. Nedošlo k průjmu ani k žádným příznakům odpovídajícím potravinové alergii zprostředkované IgE. Nebyly identifikovány žádné jiné specifické spouštěcí faktory. Po zvracení dítě vykazovalo známky letargie po dobu 2 hodin, ale doma se zotavilo bez jakékoli lékařské intervence. Dítě dostalo dýňovou kaši znovu o 2 týdny později bez jiných potravin a vyvinulo se opakované, projektové zvracení. V anamnéze nebyla zjištěna alergická rinitida ani astma. Dítě mělo v anamnéze mírnou atopickou dermatitidu, která se častěji vyskytuje u malých dětí s FPIES. Vyšetření odhalilo negativní kožní testy na dýňovou kaši. Na základě její anamnézy byla provedena klinická diagnóza FPIES na dýňovou kaši a dítě nemělo žádné další epizody zvracení, pokud se striktně vyhnulo dýňovým a švestkovým plodům ve stravě. Nevyvinula se u ní FPIES ani hypersenzitivita na jiné potraviny zprostředkovaná IgE. Po diskusi zaměřené na pacienta bylo rozhodnuto striktně se vyhnout švestkám a dýňovým plodům a dítěti dát dýňovou kaši, až dosáhne věku 3 let.