29letá žena z Kumby v Kamerunu byla přijata v lednu 2004 do nemocnice sv. Jana a porodnice v Kumbě s pětidenní historií horečky, zvracení, špatně lokalizovaného břišního diskomfortu, myalgie a hepatosplenomegalie. Celkový počet leukocytů byl 1,7 × 109/l (neutrofily 51 %, lymfocyty 43 %, monocyty 5 %). Močový rozbor byl normální a tenké a tlusté filmy periferní krve byly negativní na malárii. Pacientka byla také negativní na HIV. Krevní test Widal však ukázal titer 80 proti antigenu „O“ (somatický) a 160 proti antigenu „H“ (vřetena) bakterie Salmonella enterica serovar Typhi (doporučený práh titer v naší nemocnici: ≥ 1:80 a ≥ 1:160 pro antigeny „O“ a „H“ v tomto pořadí). Krevní kultury prokázaly růst bakterie Salmonella enterica serovar Typhi. Dva měsíce před onemocněním pacientka prodělala záchvat podezření na břišní tyfus a byla léčena chloramfenikolem 500 mg každých 6 hodin po dobu 14 dnů. Antibiogram izolátu S. enterica serovar Typhi byl proveden diskovou difúzní metodou podle doporučení NCCLS [], minimální inhibiční koncentrace (MIC) nalidixické kyseliny a ciprofloxacinu byly stanoveny metodou roztoku v agarovém médiu []. Použité antibiotické disky zahrnovaly ampicilin 10 μg (Beecham), co-trimoxazol 1,25/23,75 μg (Roche), chloramphenicol 30 μg (Antibioticos SA), ciprofloxacin 5 μg (Bayer), nalidixickou kyselinu 30 μg (Sigma) a ceftriaxon 30 μg (Roche). Izolát byl shledán rezistentním vůči nalidixické kyselině, ampicilinu, co-trimoxazolu a chloramphenicolu, ale citlivým vůči ceftriaxonu a ciprofloxacinu podle diskové difúzní metody. MIC ciprofloxacinu a nalidixické kyseliny byly 0,5 μg/ml a 32,0 μg/ml. Pacientka zůstala horečná i po 7 dnech perorálního podávání 500 mg ciprofloxacinu každých 12 hodin. Poté byla pacientce podána intravenózně 1 g ceftriaxonu každých 12 hodin, což ji během čtyř dnů zbavilo horečky. Léčba byla dále pokračovat další 3 dny. Pacientka se po sledování neprojevila znovu.