78letý muž měl exantém na hlavě a navštívil oddělení dermatologie ve všeobecné nemocnici v říjnu 2009. Byl chirurgicky odstraněn. Patologické vyšetření odstraněných vzorků vedlo k diagnóze maligního melanomu. Byl podroben následným kontrolám po dobu 4 let, protože se rakovina nerozšířila. Pak se zjistilo, že se zhoubné léze rozšířily do pravého plicního laloku, který byl poté odstraněn během další operace. Následně byl pacient diagnostikován jako T4aN0M1 fáze IV. Na základě druhého stanoviska navštívil oddělení dermatologie v naší nemocnici a rozhodl se podstoupit 4 cykly léčby dakarbazinem, nimustinem, vinkristinem a interferonem beta, které začaly v lednu 2014. Poté, co byly zjištěny nové metastázy v játrech a plicích, mu byl navíc podán nivolumab. O tři měsíce později však byly nalezeny další metastázy v kostech, pleurální dutině a peritoneu. Proto bylo v červnu 2017 rozhodnuto o zahájení nové léčby ipilimumabem. Pacient obdržel ipilimumab v dávce 3 mg/kg (s tělesnou hmotností 55,5 kg) každé 3 týdny po dobu 4 cyklů podle protokolu. Po 2 cyklech ipilimumabu pacient zaznamenal zhoršení vizuálního pole v obou očích 22 dní po poslední dávce a navštívil naše oddělení v srpnu. Při první návštěvě byla nejlépe korigovaná zraková ostrost 16/20 v obou očích a v přední komoře ani v optickém médiu nebyly nalezeny žádné abnormální nálezy. Vyšetření očního pozadí odhalilo serózní odchlípení sítnice (SRD) a několik odloučení pigmentového epitelu sítnice v obou očích (). Fluorescenční angiografie (Spectralis HRA+OCT; Heidelberg Engineering GmbH) neodhalila žádné zjevné úniky v žádné oblasti SRD. Indocyaninová zelená angiografie (Spectralis HRA+OCT; Heidelberg Engineering GmbH) neprokázala žádný únik ani v časné ani v pozdní fázi a neprojevily se žádné abnormální choroidní hyperpermeabilita (). SS-OCT (Topcon DRI OCT Triton Swept Source OCT, Topcon, Japonsko) odhalila SRD doprovázené širokým rozložením vysokého odrazu fotoreceptorového vnějšího segmentu při použití horizontálních a vertikálních 12 mm B-skenovaných obrazů. Vysoký odraz fotoreceptorového vnějšího segmentu byl detekován v obou oblastech, kde se SRD objevilo i kde se neobjevilo. V normálním sítnici, elipsoidní zóně a zóně mezi papilami lze rozlišit, avšak v těchto postižených oblastech nebylo rozložení vysokého odrazu použito k rozlišení mezi zónou mezi papilami a elipsoidní zónou. SS-OCT také odhalila ztluštění (maximální průměr 75 μm) fotoreceptorového vnějšího segmentu (). Autofluorescenční vyšetření očního pozadí (FAF) ukázalo, že nedošlo k žádným abnormalitám (). Po tomto vyšetření mu byly podány 4 cykly ipilimumabu. Během jeho následných kontrolních vyšetření se nejprve objevil mírný nárůst SRD během 4 cyklů ipilimumabu, po kterém SRD postupně klesl a zhoršení jeho zorného pole se stabilizovalo. Přestože byla nejlépe korigovaná zraková ostrost 16/20 v obou očích, SRD a nejasnost zóny mezi papilami zůstala (). Při první návštěvě měl hyperopii a během následných kontrolních vyšetření nedošlo k žádné změně.