59letá pacientka s anamnézou intravenózního užívání heroinu, arteriální hypertenze a chronické hepatitidy C byla přijata na naše oddělení urgentní péče s těžkými bolestmi zad a progresivní spastickou paraplegií dolních končetin. Pacientka měla v minulosti spondylodiskitidu T7/T8 s epidurálním abscesem a selhala konzervativní léčba intravenózními antibiotiky v externí instituci, kde pacientka byla původně léčena na 6 týdnů na 10 g i.v. nafaflilinu. Vzhledem k neúspěšné eradikaci byl antibiotický režim změněn na 1 g cefazolinu i.v. dvakrát denně po dobu 6 týdnů. Emergentní MRI v den přijetí na naše oddělení urgentní péče ukázala kyphotickou zlomeninu klínu T7/T8 s významnou kompresí míchy a myelopatií (obrázek). Byla převezena na operaci v ten samý den na pravostrannou anterolaterální thorakotomii, radikální chirurgické debridement, anteriorní corpectomy T7 a T8, disekci T6/T7, T7/T8 a T8/T9 a anterolaterální dekompresi míšního kanálu, evakuaci předvertebrálního a epidurálního abscesu. Stabilizace páteře od T6 po T9 (obrázek) byla provedena pomocí náhrady obratlového těla pomocí roztahovatelné titanové klece (Synthes Synex®), autologní kostní štěpu a anterolaterální pojistky (Synthes). V průběhu operace nedošlo k intra-/perioperačním komplikacím a pacientka chirurgický zákrok dobře snášela. Její pooperační průběh byl bez komplikací a neurologické poškození se během dvou týdnů zotavilo. Byla vybavena doplňkovou TLSO ortézou a propuštěna 12. den po schválení fyzikální a pracovní terapií. Intravenózní antibiotika byla upravena podle intraoperačních výsledků kultivace a pokračovala podáním Hohnova katetru ambulantně s vancomycinem 1 g i.v. denně po dobu 6 týdnů. Pacientka se pravidelně dostavovala na kliniku a vykazovala bezproblémové zotavení s postupnou chůzí, sníženou bolestí zad a dobře zhojenými chirurgickými ranami bez jakýchkoli známek zbytkové infekce. Šest měsíců po zákroku se znovu dostavila na pohotovost kvůli opakovanému pádu s klinickými příznaky akutní paraplegie dolních končetin. Radiografické vyšetření pomocí konvenčních filmů a CT odhalilo selhání fixace přední části hrudní páteře s vytažením klece a pojistného kroužku v korónové rovině a kyphotickou malformaci v sagitální rovině (obrázek). Pacientka byla druhý den převezena zpět na operační sál k opakované operaci. Zpětná instrumentace byla provedena od T2 po T11 (poliaxiální vnitřní fixační systém Stryker Xia®) s korekcí kyphotického znetvoření a posterolaterálním kostním štěpem. Neúspěšná přední fixace byla upravena předchozí pravou anterolaterální thorakotomií, odstraněním neúspěšného rozpínatelného koše a anterolaterální pojistnou destičkou, revizní debridement recidivujícího epidurálního abscesu a revizní fixace od T4 po T9 pomocí titanového síťového koše (koš Stryker, V-Boss®) naplněného PMMA/tobramycinovým cementem (obrázek). I přes úspěšnou záchrannou operaci se pacientka v pooperační fázi ve jednotce intenzivní péče zhoršila. Vyvinul se u ní bakterémie, meningitida, sepse a nakonec septický šok. Krevní kultury byly pozitivní na MRSA a pacientka vyvinula pneumonii způsobenou P. aeruginosa, což vedlo k akutnímu respiračnímu distresovému syndromu (ARDS). Spinalní punkce dále odhalila pozitivní kultury mozkomíšního moku (CSF) na E. coli, což naznačovalo gramnegativní bakteriální meningitidu. Intravenózní antibiotická terapie byla dále prováděna a upravena podle citlivosti kultury na vankomycin 1 g i.v. denně. Standardní podpůrná péče SICU byla dále prováděna pro zvládnutí ARDS a septických komplikací. Nakonec se u pacientky vyvinul sekundární syndrom břišního prostoru, který vedl k narušení ventilační kapacity a nutnosti urgentní dekompresivní laparotomie. Do dvou týdnů po operaci páteře pacientka podlehla těmto pooperačním komplikacím, v důsledku refrakterního septického šoku s multiorgánovým selháním.