Předkládáme případ 58leté pacientky (křesťanka z Británie) s Parkinsonovou nemocí. Ta byla původně diagnostikována v roce 1994 neurologem na základě klinického obrazu. V roce 2004 se pacientka obrátila na ortopedické lékaře s 6měsíční historií bolesti pravé nohy a ztráty tvaru nohy. Noha byla oteklá, ale otok začal slábnout. Při vyšetření byla noha teplá a oteklá, přední část nohy byla vybočená a měl se plochý podélný oblouk. Radiografie pořízené v tomto období ukázaly narušení tarzometatarsálního kloubu s dorzolaterální subluxací a fragmentací kostí. Byly také důkazy o staré zlomenině 2. a 4. metatarsu. Byla stanovena diagnóza tarzometatarsální Charcotovy artropatie. Pacientka byla léčena botou aircast, aby se zabránilo dalšímu zhoršení zarovnání. Na začátku roku 2006 vykazovala levá noha také počáteční stadia Charcotovy artropatie a do konce roku se vyvinul bilaterální propad středního úseku nohy. (Obrázek) Elektromyogram dolních končetin neprokázal žádné důkazy periferní neuropatie nebo radikulopatie L5/S1 a to bylo také potvrzeno názorem neurologa. V roce 2008 se bohužel vyvinuly bilaterální nohy s plochou spodní částí, a to navzdory léčbě s totálními kontaktními dlahami. Pacientka to nedokázala tolerovat a v současnosti je léčena pomocí aircastového chodítka.