44letý muž s anamnézou schizofrenie se úmyslně bodl do krku a hrudníku ovocným nožem. Při příjezdu do naší nemocnice byl při vědomí a orientovaný, bez neurologických abnormalit. Jeho vitální funkce byly 14 dechů/min, krevní tlak 149/89 mmHg a srdeční frekvence 90 b.p.m. Jeho SpO2 byla 97 % při použití 10 l/min O2. Fyzikální vyšetření odhalilo tři bodné rány: jedna byla bodná rána na krku (přibližně 4 cm), která pronikla do průdušnice, a další dvě byly bodné rány na hrudníku (přibližně 1,5 cm a 4 cm), které pronikly do hrudní dutiny z levé přední části hrudníku. Rentgen hrudníku odhalil s.c. emfyzém. Ultrazvuková vyšetření odhalila pleurální výpotek v levé hrudní dutině. Do levé hrudní dutiny byla zavedena trubice. Bodné rány na levé straně hrudníku byly zašívány. Kontrastně-zvýrazněné počítačové tomografie (CT) krku a hrudníku ukázala s.c. emfyzém, pneumomediastinum, poranění průdušnice, pravý pneumotorax, levý hemotorax a intrapulmonární krvácení. Zkrácený závažnostní bodový systém hrudníku byl 3 body. Plicní žíla a tepna procházely plicní konsolidací v blízkosti místa průniku (Obr. ). Nebyly nalezeny žádné abnormální nálezy, jako například vaskulární poranění nebo intravaskulární vzduchová stěna, na 3D-CT angiografii hlavy a krku z aortálního oblouku. O tři hodiny později po přijetí na jednotku intenzivní péče byla zavedena další trubice do levé hrudní dutiny z důvodu progresivního zhoršení s.c. emfyzému a okysličování. Přes trubice pro dýchání se pneumotorax a okysličování postupně zhoršovaly (SpO2 78 %, při použití 15 l/min O2). Šest hodin po přijetí do nemocnice byla provedena intubace trachey, aby bylo zajištěno pozitivní tlakové dýchání (PPV) při sedaci a analgezii. Třetí den po přijetí došlo ke zlepšení okysličování, což umožnilo extubaci v nepřítomnosti přetrvávajícího úniku vzduchu z hrudní dutiny. Objevila se však pravá hemiparesis po vysazení sedace a mechanické ventilace. Stupeň síly v pravém horním a spodním okraji byl 1/5. CT hlavy ukázala subakutní mozkové infarkty ve více oblastech bifrontálního a pravého temporálního laloku. Difuzní vážené zobrazování (DWI) hlavy ukázalo pravou temporo-okcipitální a levou frontální kortikální laminar hyperintenzi (Obr. ). Trojrozměrná CT angiografie hlavy a krku neprokázala stenózu nebo okluzi hlavních mozkových tepen. Nepodařilo se nám odhalit paroxysmální fibrilaci síní na monitoru elektrokardiogramu. Laboratorní analýza neprokázala systémovou koagulační poruchu nebo vrozenou koagulační vadu. Přítomnost foramen ovale nebylo možné určit. Vzhledem k nálezům zobrazování a klinickému průběhu pacienta jsme diagnostikovali CAE z proniknutí do plicní dutiny, které se stalo během PPV. Třiceti miligramů edaravonu bylo podáno dvakrát denně po dobu 14 dnů. Třicátý den po přijetí do jiné nemocnice byl pacient převezen.